Sedm set deset milionů lei za dvacet let digitalizace. Z toho milion šest set tisíc na kybernetickou bezpečnost. Dvě desetiny procenta. To číslo nese celou tuhle sérii a doporučuji si u něj sednout. Není to škrt v krizi. Není to důsledek chudoby, protože ANCPI hospodaří s ročním rozpočtem 1,2 až 1,5 miliardy lei a je jedním z největších příjemců evropských dotací na digitalizaci v Rumunsku. Je to volba, opakovaná dvacet let po sobě, každý rozpočtový rok znovu. Kam ty peníze š

Stefanii Guga je dvaatřicet a chtěla si koupit byt v Bukurešti. Měla prodávajícího, měla peníze, měla dohodu. Neměla notáře, který by mohl cokoli zapsat, protože systém nefungoval. Do prvního srpna, kdy se v Rumunsku měnila daňová pravidla, se nedostala. Co papír dokazuje a co nedokazuje Většina lidí má doma nějakou obdobu notářského zápisu nebo kupní smlouvy a považuje ji za důkaz vlastnictví. Ten papír dokazuje velmi konkrétní věc: že jste určitého dne podepsali určitou sml

Čtyři dny. Tolik uplynulo mezi prvním průnikem a okamžikem, kdy Rumunsko přestalo umět zapsat prodej bytu. Rumunské DNSC vydalo 22. července průběžnou technickou analýzu č. T66. Je to neklasifikovaný dokument a čte se jako učebnice. Ne proto, že by šlo o mimořádný útok. Právě naopak. Řetěz krok za krokem 10. července. Prvotní přístup přes autentizační aplikaci (openam.ancpi.ro ) , vystavenou přímo do internetu. Obsluhovala platební platformu. Vstupní bod tvořily uniklé přihla