Dne 25. května 2023 přijalo Maďarsko zákon č. XXV z roku 2023 o stížnostech, prohlášeních v obecném zájmu a souvisejících pravidlech o oznamování zneužívání, známý jako Zákon o ochraně oznamovatelů. Tento zákon provádí směrnici EU o ochraně oznamovatelů z roku 2019/1937. Organizace v Maďarsku mají 60 dní (do 24. července 2023) na to, aby zřídily nebo revidovaly své systémy pro oznamovatele tak, aby byly v souladu s tímto zákonem.
Proces přijetí tohoto zákona byl však zpožděn a komplikovaný, což vyvolalo mezi veřejností a protikorupčními kampaněmi mnoho kontroverzí.
Všechny 27 členských států EU měly do 17. prosince 2021 implementovat nová pravidla pro whistleblowers. Ale až 15 měsíců po termínu maďarská vláda předložila návrh zákona parlamentu. Návrh, který reformuje předchozí maďarskou legislativu v oblasti ochrany whistleblowers, však byl kritizován za to, že byl vypracován bez konzultace s klíčovými aktéry.
Situace se ještě více zkomplikovala, když maďarská prezidentka Katalin Novák vyjádřila obavy z klauzule v zákoně týkající se zpráv o "maďarském způsobu života". Organizace Transparency International Hungary měla ke zmiňované klauzuli také výhrady a vyzývala vládu, aby zákon revidovala.
Ačkoli měla maďarská vláda ve sněmovně většinu a mohla by prezidentčiny námitky ignorovat, v květnu 2023 legislativní výbor přijal veto prezidentky a doporučil odstranění odkazu na maďarský způsob života. Zákon byl poté schválen většinou poslanců.
Nicméně, i přes poslední revizi stále existují obavy z nedostatečné ochrany whistleblowers, kteří zveřejňují vysoce citlivé informace.
Jaké organizace musí zřídit interní oznamovací kanály?
Zákon o ochraně oznamovatelů pověřuje organizace zřízením interních oznamovacích kanálů ve dvou oddílech, které rozlišují mezi administrativními orgány a veřejným sektorem; a další zaměstnavatelé. Zákon se vztahuje na zaměstnavatele, kteří řídí pracovníky v různých pracovních vztazích, např. pracovní smlouvy podle zákona I z roku 2012 o Maďarském pracovním zákoníku, veřejnou službu, dodavatele a individuální podnikatele.
Soukromé subjekty zaměstnávající alespoň 50 osob v pracovním vztahu jsou povinny zřídit interní oznamovací kanály. Malé a střední podniky s méně než 50 zaměstnanci jsou od této povinnosti osvobozeny, s výjimkou určitých případů stanovených v Zákoně o ochraně oznamovatelů, např. když spadají do působnosti zákona LIII z roku 2017 o prevenci a boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu (např. individuální právníci, právnické firmy, audit
Co může být předmětem oznamování oznamovatele?
Může být nahlášena jakákoli informace týkající se nelegálních nebo předpokládaných nelegálních aktů, opomenutí a jiných zneužití.
Zaměstnavatelé, včetně jejich korporátních vlastníků, mohou stanovit kodexy chování chránící veřejný zájem nebo významné soukromé zájmy svých zaměstnanců, za podmínek stanovených v pracovním zákoníku. Porušení těchto pravidel chování lze také nahlásit prostřednictvím interních oznamovacích kanálů.
Jaké jsou požadavky na interní oznamovací kanály?
Organizační požadavky: Interní oznamovací kanál musí zahrnovat jedno z následujících:
· nestrannou osobu nebo organizační jednotku určenou zaměstnavatelem pro tento účel; nebo
· právníka na ochranu oznamovatelů nebo jinou externí organizaci působící na základě smlouvy o poskytnutí služeb.
Pokud vnitřní osoba nebo jednotka provozuje interní oznamovací kanál, musí zaměstnavatel zajistit její nezávislost, nepřítomnost střetu zájmů a plnou pravomoc v souvislosti s tímto úkolem. Pokud externí právník na ochranu oznamovatelů nebo organizace provozuje oznamovací kanál, tyto nezbytné záruky musí být stanoveny ve smlouvě o poskytnutí služeb.
Jak by měly organizace řídit stížnosti a prohlášení oznamovatelů?
Oznamovatelé musí mít možnost podávat své zprávy písemně nebo ústně (telefonicky nebo osobně), a organizace musí zřídit interní oznamovací kanály, kde jsou k dispozici tyto komunikační prostředky. Organizace mají od přijetí zprávy maximálně 30 dní na vyšetření, které lze v odůvodněných případech prodloužit o maximálně dva měsíce.
Jaké jsou možné sankce za nezřízení interních oznamovacích kanálů?
Porušení povinností stanovených v Zákoně o ochraně oznamovatelů může mít za následek sankce uvalené dozorovým orgánem práce, jako jsou varování a zákazy dalšího zaměstnávání. V případě porušení pravidel ochrany osobních údajů (např. nezákonné zveřejnění osobních údajů oznamovatele) má maďarský dozorový úřad pro ochranu dat pravomoc vyšetřovat. Přijetí nepříznivých opatření proti oznamovateli, jak je definováno v Zákoně o ochraně oznamovatelů, a překážení nebo pokus o překážení zprávě oznamovatele tvoří přestupek, který může být pokutován přibližně 800 EUR.
Celý proces přijetí zákona ukazuje na komplikace a drama v politické sféře Maďarska. Zdá se, že ochrana whistleblowers v zemi je stále ve vývoji a bude vyžadovat další práci a diskuzi mezi zúčastněnými stranami.